„Za slovanskou jednotu, přátelství a mír s jinými národy“

Mezinárodní slovanský sněm se sešel dne 8. června 2018 v Praze k připomenutí 170. výročí prvního Všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848 a k jednání o současnýchúkolech Slovanstva. Na historickém pražském sjezdu se poprvé sešli představitelé slovanských národů a položili základ vzájemné jednoty, přátelství, podpory a spolupráce Slovanů. Následovalo 10 mezinárodních slovanských sjezdů, poslední – 11. – v roce 2017. Sjezdy v letech 1868, 1908, 1913 a 1998 se konaly v Praze, historické západní výspě Slovanstva. První slovanský sněm vydal „Manifest evropským národům“, vytyčující požadavek práva na sebeurčení národů.

V posledních dvou stoletích dosáhly slovanské národy významných úspěchů. Jihoslované s podporou ruského národa se osvobodili z turecké nadvlády, západní Slované z područí Rakousko – Uherska a obnovili,s výjimkou Lužických Srbů, své samostatné státy. Největšího vítězství dosáhli Slované ve 2. světové válce, kdy zachránili sebe před vyhubením a další evropské národy před německo-nacistickým barbarstvím za cenu 48 milionů obětí Slovanů. Tuto těžkou a slavnou historii Slovanstva připomíná dnešní sněm, který přijal tento Manifest. Jeho posláním je úsilí o další rozvoj společných zájmů,jednoty, vzájemné podpory, slovanské svébytnosti, mravnosti, způsobu života, kultury a vzdělání.

Jednota, vzájemná podpora, svébytnost

-                     Prohloubit všestrannou spolupráci mezi slovanskými národy a státy

-                     Zachovat svébytnost slovanské civilizace, její historické a kulturní dědictví

-                     Působit k upevnění míru a bezpečnosti v Evroasii a na celém světě

-                     Podporovat zájmy slovanských národů a Slovanstva, právo na sebeurčení a své národní zájmy bez vnějšího vměšování

-                     Rozvíjet přátelské vztahy mezi slovanskými národy, nedopustit projevy nepřátelství vyvolávané cizími zájmy

           Mravnost a způsob života

-                     Základem lidské společnosti je rodina,která je základní buňkou zdravé a rozvíjející se společnosti

-                     Prvořadou povinností státu je všestranně pečovat o rodinu a její nezastupitelnou úlohu ve společnosti

-              Zásadní je úkol rodiny ve výchově dalších pokolení. Je zdrojem mezilidských vztahů, duchovních hodnot, lásky k bližnímu, národních tradic, lidské sounáležitosti vytvářející společnost

-                     Je povinností státu pečovat o demografický vývoj, ochranu života a zdraví dětí od počátku, jejich výchovu a vzdělání

-                     Vytvářet slovanskou společnost na základech lásky, důvěry, moudrosti a tradice, ne sobectví, bezohlednosti a cizích špatných vzorů

            Vzdělání a kultura

-                     Zabezpečit hodnotné a dostupné vzdělání, na němž závisí další osud slovanské civilizace

-                     Zdokonalovat spolupráci slovanských národů ve vzdělávání a vědě v duchu slovanské vzájemnosti

-                     Věnovat soustavnou péči čistotě svého slovanského jazyka, studovat další slovanské jazyky

-                     Podporovat hodnotná díla všech oborů kultury, rozvíjející vlastenectví – lásku ke svému národu a vlasti a společné lidské mravní hodnoty

-                     Rozvíjet kulturní vztahy mezi bratrskými národy k zachování historicky vytvořeného slovanského světa kultury

-                     Zásadně odmítat vnucované nepříznivé cizí kulturní, morální a jiné prvky, rozkládající mravnost a degradující vzdělanost, kulturu a život společnosti

Takové jsou základní hodnoty slovanské civilizace, k nimž se hlásí představitelé slovanských národů, shromáždění k uctění a rozvíjení odkazu prvního slovanského sjezdu v Praze.

Sněm podpořil iniciativu slovenské delegace vyhlásit 22. červen Památným dnem genocidy slovanských národů s tím, aby byl připomínán každým rokem počínaje dnem 22.června 2018.

S cílem upevnit uvedené hodnoty vyzýváme všechny slovanské národy a jejich příslušníky k podpoře tohoto manifestu a k praktické účasti na uskutečnění jím vyhlášených tezí, k rozvíjení dalších kulturních, hospodářských, politických a dalších vazeb mezi Slovany a slovanskými národy, včetně různých způsobů jejich organizačního zabezpečování.

Zúčastněné subjekty chtějí být v takové činnosti příkladem a dále v tomto směru aktivně ve vzájemné spolupráci v rámci společenství slovanských národů působit. Na takové jednání mají také samozřejmě plné právo všechny národy světa.

„Za slovanskou jednotu, přátelství a mír s jinými národy!“